Idioti národa českého

23. října 2011 v 19:08 | DiMonree
Turecko zasáhlo zemětřesení 7,2-7,6 stupnů.Stovky lidí v troskách.Stovky již mrtvých lidí.
Čtu článek a docházím ke komentářům.
Hned první komentář.

Jeanne Dill, Ternitz
Neděle, 23.října 2011, 14:20:03
Az to uhodi v Istanbulu, to bude teprve tanec...

No, to bude.Nejen kvůli tomu, že v Istanbulu bydlí má druhá polovina rodiny ale take že 6.listopadu odletám za nimi a klidně nějaký ten tanec oželím.

Jan Dvořák, Kadaň
Neděle, 23.října 2011, 14:56:47 |
A co Šeherezáda ?

Tak jo, tohle je opravdu stupidní vzhledem k situaci, ale je to opravdu usměvné.
A pak dojdu ke komentáři u něž zůstanu s otevřenou pusou stát.

Jan Šťastný Ing., Brno
Neděle, 23.října 2011, 14:30:37 |
Jejich věc. Ani slza. Ať jim ten jejich aláh pomůže. Mohli by pomoct i nesmírně bohatí petrodolaroví šejci, ale ty to ani nenapadne. Takže od nás taky žádnou pomoc.

Mohla bych to brát za rasismus. Má reakce by byla stejná ať už by se jednalo o jakýkoliv stát (upozornuju), není to proto že jsem z časti turecké národnosti.

Vzkazuji ti toto milý chlapče:
Nechápu jak IDIOT tvých rozměrů mohl dosáhout jakehokoliv titulu, jak sám uvádíš.
Z celého svého mladého srdce ti přeji ať ti (cituji) ,,chcípne celá tvoje rodina. Pak to bude tvoje věc.Ani slza.Ať ti pomůže Ježíš."
Čus
DiMonree
 

Jak být dospělá?

17. září 2011 v 13:08 | DiMonree


Toť otázka. K tomuto článku mě navedla jedna dívčina s docela podobným článkem jako tento. Vlatně se mu moc nepodobá.
Poslouchejte, odkrývám tajemství reality.

Dívka (14) měla jít ven se svou přítelkyní a chlapci podstatně staršími než je ona sama. Večer před setkáním jí přítelkyně sálodlouze popsala jak se má v blízkosti těchto starších chlapců chovat, prostě obecně, dospěle.
Už jenom tenhle výrok mi přijde dosti ironický bereme-li v potaz že je té dívce pouhých čtrnáct.
Nastal seznam případů ,,co dělat a jak se chovat"
1) kuř cigarety
2) nesměj se všemu
3) neber si an sebe nic barevného, působí to dětsky
4) oční linky jsou základ, působí dospěle
Když tohle všechno sepíšu, nezní to příliš dospěle. Zní to jako ,,udělej ze sebe přehnaně starší, někoho uplně jiného než jsi".

Později řekl naší dívce jeden z chlapců se smíchem v očích, že je malinká (nutno podotknout že je dívka malá fyzicky). Dívka se vykašlala na dospělost a začala se v klidu smát a cigaretu na kterou vubec chuť neměla, odmítla. Jestli teda ted berou chlapci dívku jako málo dospělou mohou se jít vycpat.
Dívka se přetvařovat nebude.
Dívka se bude smát s lidmi kteří se mají chuť smát s ní a kouřit, kdy se jí bude chtít.
Dívka nebude poslouchat ostatní, v tom co má či nemá dělat aby se jim zalíbila.
V tom spočívá její dospělost.
Rozhodovat se sama a být sama sebou.


C´est la vie.
TA dívka,
DiMonree

Ahoj, tady plešatý děda.

3. září 2011 v 16:45 | DiMonree
Píše se rok 1997.
( Sakra, to zní jako z dějepisu.) Tak jinak.

V jedném městě, nedaleko ..
( Je mi naprosto jasné že tohle vás nezajmá.)

Nikomu tady nejde o to, znát mě. Každému jde jednoduše o blog. Proto jsme tady.
Takže jmenuju se DiMonree. Jako Marylin Monroe plus začátek mého skromného jména, čili Di.
DiMonree. To proto,že chci aby mělo vše v mém životě smysl. Ať už jde o mé blogové jméno nebo cokoliv jiného.

Bloguju dva roky a nejsem zrovna pilná. Články přidávám kdy se mi zachce tzn. jednou po dlouhé době.
Nejlepší na blogu je, že prakticky nikdo neví kdo jste. Můžu být plešatý dědek a můžu vás přinutit myslet si že jsem sexy brunetka. A vy nemáte jinou možnost než mi věřit. Pravdou zůstavá že se mi podobá ta druhá varianta.

Jsem stydlivka, která si v tomhle virtuální světě opravdu libuje,právě proto že mě nikdo nezná ani nepozná. Můžu říct cokoliv a nemusím se bát že mi to zničí reputaci. Můžu říct svůj názor, když se mi nebudete líbit můžu vám to dát najevo a nemusím se bát že mě budete druhý den propalovat pohledem a že o mě rozšíříte nechutné drby.
Můžu být čímkoliv,
říct cokoliv,
chovat se jakkoliv.

Fajn na tom je také že když vám něco řeknu o jisté osobě, nemusím se bát že jí to řeknete. Můžu od vás čekat stoprocentní upřímný názor který by mi nikdo v mém okolí nedokázal říct.

Tohle je můj příběh. I když virtuální ale pravdivý.
Zůstanu tajemná.

Zůstanu prostě DiMonree.
 


Dokážete udržet tajemství?

4. srpna 2011 v 12:14 | DiMonree |  Zapeklité otázky

Já ne. Tohle prohlášení mě stálo hrozné usílí, mimochodem.
Znáte ten pocit když vám někdo svěří své tajemství, jste polichoceni že jste to právě vy komu se dotyčná osoba svěřila a cítite se nadmíru spokojeně že právě VY to VÍTE?
A znáte ten pocit když si z někým povídáte a popadne vás neskutečná touha prozradit ono tajemství a stát se tak středem zájmu ostatních posluchačů protože právě VY jste teď ten kdo přináší žhavé novinky!

ANO, tady je ten problém. Problém spočívá v naší sobeckosti. V onu chvíly si musíte uvedomit jestli je ten majitel onoho tajemství pro vás duležitější než ta nezkrotná touha poslat to dál.
Že nevíte o čem to mluvím?
Přiznejte si to, tady je příběh.

Jsem venku se svou přítelkní a ona prohlásí že má novinku.Moje zvědavost vzroste do obřích rozměrů.Dejme tomu že s někým spala.Jsem z té novinky naprosto uchvácena, a už v duchu přemítám jak to řeknu mé další přítelkyni, řekněme Aničce. Nasleduje klasická fráze ,,hlavně to nikomu neříkej" kdy svou přítelkyni ubezpečím že budu mlčet jako hrob.

Následující den jsem venku s Aničkou.Dojte na ožehavé téma a já bezmyšlenkovitě vyhrknu že něco vím... ALE nesmím to nikomu říct. (první chyba) Anička započne protest a (ano opět slavná fráze)
,,když už jsi to začala musíš to doříct". V duchu si vynadám ale (CHYBA) uchlácholím se tím že když už jsem to začala musím to prostě doříct jinak by to ,,nebylo fér" (další chyba).
Nakonec Aničku upozorním ať si to nechá pro sebe, čímž se ujištuji že tajemství bude v bezpečí (CHYBA).

Tak už víte? Jistěže ...

C´est al vie..
Dimonree

Jsou peníze vše?

16. července 2011 v 14:56 | DiMonree |  Zapeklité otázky



Nebudu vám tady vykládat pohádku jak vyšitou z Mrazíka že peníze nejsou důležité a nejdůležitější je láska.
Peníze jsou důležité.Peníze jsou všude. Právě v našem světě,ano. Je čas na dávku Reality. Tady je.

Kdo říká že to bohatí lidé nemají jednodušší,jednodušše lže.
Chcete-li se stát oblíbenými potřebujete peníze. Chcete-li obdiv, zase peníze.
Chodím na druhý stupeň základky a podělím se s vámi o sladké tajemství jak se stát populárními. ( Vše níže popsané je holá pravda a v případě že by to četli dívky kterých se to týká, jakékoliv podobnosti jsou vyloučené).

Holčičky v šesté třídě už dnes nejsou najivními kuřátky nýbrž naprosto vyspělými slečnami které každé ráno s užasem potkávám s Luis Vuitton kabelkou a s hříšně drahým kelímkem kávy Starbucks. Ano, ony jsou samozřejmě ,,ty populární".

Dívky v sedmé třídě už na to jdou jinak. Samozřejmě vědí že největší popularitu získají cigaretami,alkoholem a sem tam i nějakým sexuálním skandálem. Obyčejně také chodí místo na hnusné školní jídlo do ,,káefcéčka".

Slečny osmačky sázejí jak na vkusné modní drahé oblečení tak na výše uvedené pokušení teenagerů. Ty nejoblíbenější ovšem kupují tvrdý alkohol, přece čím luxusnější tím lepší. Dobré je se také s příslušným alkoholem vyfotit a dát to na sociální síť ABY to hlavně všichni viděli! Máme na škole jednu dívku, budem jí říkat Markétka. Markétka je velmi populární a i když každý by se zapřísáhl že je naprosto příšerná, všichni se s ní ochotně baví a obdivují ji. Zatímco Markéta v osmé třídě zaujímala lidi svými platinovými vlasy, jejím idolem byla Lady GaGa podle níž také nafotila podobné snímky s 90% nahotou a páskama přes poprsí (zlaté časy na facebooku) dnes už je v devítce a je přece velká holka tudíž nosí dvaceticentimetrové lodičky značky Louboutin, a cosi jako černé pasové .. um kalhotky (?), podobné jako má při vystupování její vzor (monster Gaga).

Tímto jsme navázali na poslední devátý ročník. Tady se měří míra popularity počtem alkoholu v krvi a zrádného nikotinu. Není co dodat, peníze zkrátka potřebujete. Přece jenom čtyři školní ročníky za něco stojí a to kor když chcete být populární. Holt za všechno se platí.

Všechny tyto dívky mají peněz dost a všechny jsou také nadmíru spokojené se svými životy.
Musím také podotknout že o všechny tyto dámy stojí jejich nápadníci fronty a přátel mají také mnoho. Samozřejmě na stejné urovni.

Dámy, pokud zrovna nejste bohaté a nemůžete si koupit vše tak nezoufejte. Stačí být trochu chytré a můžete mít víc než všechny tyhle nafrněné slečny dohromady. Při troše štěstí a dokonale propracovanému plánu se i vy stanete jednou také bohatými plus k tomu budete mít pořád své staré upřímné přátele, které vám žadní snoby nenahradí!

C´est la vie
Vaše Dimonree

Kam dál