Srpen 2011

Dokážete udržet tajemství?

4. srpna 2011 v 12:14 | DiMonree |  Zapeklité otázky

Já ne. Tohle prohlášení mě stálo hrozné usílí, mimochodem.
Znáte ten pocit když vám někdo svěří své tajemství, jste polichoceni že jste to právě vy komu se dotyčná osoba svěřila a cítite se nadmíru spokojeně že právě VY to VÍTE?
A znáte ten pocit když si z někým povídáte a popadne vás neskutečná touha prozradit ono tajemství a stát se tak středem zájmu ostatních posluchačů protože právě VY jste teď ten kdo přináší žhavé novinky!

ANO, tady je ten problém. Problém spočívá v naší sobeckosti. V onu chvíly si musíte uvedomit jestli je ten majitel onoho tajemství pro vás duležitější než ta nezkrotná touha poslat to dál.
Že nevíte o čem to mluvím?
Přiznejte si to, tady je příběh.

Jsem venku se svou přítelkní a ona prohlásí že má novinku.Moje zvědavost vzroste do obřích rozměrů.Dejme tomu že s někým spala.Jsem z té novinky naprosto uchvácena, a už v duchu přemítám jak to řeknu mé další přítelkyni, řekněme Aničce. Nasleduje klasická fráze ,,hlavně to nikomu neříkej" kdy svou přítelkyni ubezpečím že budu mlčet jako hrob.

Následující den jsem venku s Aničkou.Dojte na ožehavé téma a já bezmyšlenkovitě vyhrknu že něco vím... ALE nesmím to nikomu říct. (první chyba) Anička započne protest a (ano opět slavná fráze)
,,když už jsi to začala musíš to doříct". V duchu si vynadám ale (CHYBA) uchlácholím se tím že když už jsem to začala musím to prostě doříct jinak by to ,,nebylo fér" (další chyba).
Nakonec Aničku upozorním ať si to nechá pro sebe, čímž se ujištuji že tajemství bude v bezpečí (CHYBA).

Tak už víte? Jistěže ...

C´est al vie..
Dimonree